Fulnek dýchá historií
Přidáno: 31.10.2010, 17:59
Autor: ddcompany zobrazit všechny příspěvky soutěžícího »
Putovní cíl: Naučná stezka Člověče, zastav se detail »
Fulnek, 29.10.2010, sobota
Náš poslední cíl. Cesta se vším všudy promyšlená a naplánovaná. Město Fulnek a jeho naučná stezka nás zlákala. Jenže my jsme sedli v Suchdolu nad Odrou do špatného vlaku. Ani jeden z nás jsme to po cestě neřešily. Cesta byla natolik příjemná, že jsme nesledovali čas (ten se proti zjištěné době jízdy podstatně lišil). Přes podzimem kouzelné Oderské vrchy jsme se procestovali až do Budišova nad Budišovkou! To jsme teda koukali. Zajímavé je, že nám průvodčí klidně zvakl jízdenku, aniž by nás na náš omyl upozornil. Určitě o tom věděl, protože jak nám při zpáteční cestě do Suchdolu, kdy už jsme za sebou měli hodinu a půl dlouhou procházku Budišovem, prodával jízdenku, dost se usmíval. Zvláštní. Ale my se tím bavili, podzimní sluníčko nakazilo i nás svou dobrou náladou.
Konečně jsme pak dorazili do Fulneku. A zírali jsme. Fulnek je nádherné město s nepřeberným množstvím památek. Město je to velmi milé, člověk se v něm brzy vyzná. Naučnou stezku jsme absolvovali od zadu, tedy od vlakového nádraží, kde stojí 13. informační tabule naučné stezky Člověče, zastav se. Tak jsme se zastavili. Tabule nás upozornila na nedostavěnou rychlíkovou železniční trať, která měla spojovat pobřeží Baltu s Uhrami a dále směřovat na východ, stejně jako na Vilu Moraw z konce 19. století, která stojí nedaleko. Obhlíželi jsme ji přes bránu a obdivovali její krásu. Na zahradě se objevil nějaký muž, který nás pozval na zahradu a doporučil nám i místo, odkud se vila dobře fotí. Milý pán.
Pak už jsme šli směrem na střed města a stále po své levici měli zámek, který je ve výšině nad městem. Kolem Husího potoka jsme postupovali přesně dle mapy stezky. Cesta nás vedla k baroknímu Kapucínskému klášteru s Kostelem sv. Josefa. Rekonstrukce kostela byla dokončena v roce 2006, přilehlý klášter byl prozatím zastřešen a na svou obnovu čeká. Komplex slouží ke kulturně-společenským akcím. Hned vedle je tzv. Vila Loreta neboli empírová Knappova vila. Zde sídlí Dětský domov a školní jídelna. Dalším místem kulturního vyžití je nedaleká Kaple sv. Rocha a Šebestiána, ke které jsme dostali podél Sochy Panny Marie Sněžné. Jsou zde pořádávány např. výstavy či koncerty. Kaple je umístěna v areálu čtyřlístkového tvaru, kde původní hřbitov byl upraven na veřejný park.
Pak naše kroky vedli na Náměstí J. A. Komenského, kde nás vítalo mnoho zajímavých objektů: Radnice města s mohutnou věží, která několikrát vyhořela při požárech města a byla obnovována. Památník J. A. Komenského, muže ve Fulneku všudypřítomného. Zde zažíval svá šťastná léta. Vstupné z Kostela sv. Josefa je možno užít rovněž pro návštěvu Památníku. Vedle je tzv. Knurrův palác, kde sídlí Městské informační centrum. Na památku jsme si odvezli mnoho letáků, brožur a razítka v turistickém pase (první věnováno k 700. výročí založení města, druhé z roku 2003 k 710. výročí). Na náměstí je krásná zdobená kašna, sochy i Sloup Nejsvětější Trojice. Nevěděli jsme, kam dříve namířit oči a fotoaparáty.
Na náměstí dohlíží barokní Chrám Nejsvětější Trojice. Je s ním spojen schodištěm začínajícím branou. Zde bdí sochy andělů. Chrám je skvostný, nechali jsme na sebe chvíli dýchat jeho atmosférou v poklidu vnitřních prostor.
A pak už nás čekal výšlap nejvyšší – kolem Zvonice Chrámu neboli Černé věže zámeckým parkem rovnou k Zámku. Má renesanční podobu a skládá se ze staršího horního Horního zámku a mladšího Dolního zámku. Je dominantou celého města, které se kolem něj v údolí obtáčí. Zámek je v soukromém vlastnictví, není přístupný veřejnosti a v současné době v rekonstrukci. V Horním zámku se mění okna.
V zámeckém parku i ve městě jsme se ještě dověděli o významných osobnostech města, církevních řádech a cestě exulantů z řádu Jednoty
bratrské.
Celý výlet jsme si na závěr zpříjemnili teplým čajem a zákuskem. Město Fulnek a jeho naučná stezka, která vznikla úsilím Občanského sdružení Comenius Fulnek, stojí opravdu za shlédnutí a strávení velmi příjemného dne. Už ve chvíli, kdy jsme z města odjížděli, jsme věděli, že se zase vrátíme.
Fotografie a video
« Zpět





