Helmo, šup na hlavu!

Putovní cíl: Hornické muzeum detail »

Jak napovídá samotný název tohoto příspěvku, navštívili jsme Hornické muzeum na Landeku. Uvítal nás obrovský areál, který v sobě skrýval mnoho tajemného. Z prohlídkového okruhu jsme si tentokráte vybrali dvě části - Výstavní budovu a důl. Ona budova nás trošku nudila - přece jen jsme více živí a pan průvodce, i když se nám snažil sdělit co nejvíce zajímavostí - no prostě nebyl to náš typ. :-(
Přesto jsme uznali, že tuto část je prostě nutné vidět. Seznámili jsme se v kostce s historií pravěkého osídlení Landeku (David se hned vyptával na Venuši - taky je to to jediné, na co pořád myslí) a s historií těžby uhlí. Terce zase bylo líto chudáků koní, kteří museli z počátku v dolech pracovat a nadhazovala něco o týrání zvířat. Zato u důlních svítidel a techniky si pak na koně vůbec nevzpoměla.

Největší zážitek pro nás představovala samotná těžní budova a fárání do dolu. Než jsme se ale nacpali do těsné těžní klece, museli jsme si nasadit ochranné přilby. bez těch nás páni prlvodci nechtěli pustit. Zatímco kluci měli z přileb srandu, holky koukaly jedna po druhé a zjišťovaly, jak v těch "nemožných hučkách" vlastně vypadají. Dole nás pak čekalo čtvrt kilometru chodeb.

VLHKO-MOKRO-SMRÁDEK- A ŽÁDNÉ TEPLOUČKO!

Takové pocity se nám vybavovaly během celé prohlídky a úplně jsme začali s horníky soucítit. A ještě větší respekt k nim jsme měli poté, co jsme viděli, v jakých podmínkách museli odpracovat svých 8 hodin. No žádný med. To i někteří lajdáci usoudili, že se budou radši učit, než aby se stali horníky. Tak snad jim to vydrží.

Fotografie a video

 

« Zpět