Mezi svými

Putovní cíl: Pavilon drápkatých opiček v ZOO detail »

Hned po našem prvním výletu (do Cingra, vzpomínáte?) jsme se nevraceli zpátky do školy, ale stočili jsme to do ZOO Ostrava, ke které je to z Dolu Michal jen pár kroků. Tamější prostředí je nám už dobře známé, několik skupinek z naší třídy soutěžilo pravidelně v biologické soutěži, která se koná právě tam. A tak jsme mimo jiné věděli, kam jít, abychom co nejlépe završili naše poznávací dopoledne.

Neomylně jsme tedy zamířili k asi rok starému pavilonu drápkatých opiček „Malá Amazonie“, kde pro nás už byla přichystána přednáška o jejích obyvatelích – tamarínech pinčích. Kdo se zajímá o biologii, možná ví, že tihle tvorové jsou z čeledi kosmanovitých a žijí přirozeně v pralesech střední Ameriky. Nám normálním lidem ale bude stačit, že jsou to děsně roztomilé opičky. A taky neposedné. Od paní ošetřovatelky jsme se dozvěděli, že v jejich skupině panuje přísná hierarchie a občas dochází i k soubojům, které mohou být tak nebezpečné pro zdraví obou soků, že je nutné je někdy dočasně přemístit do izolace, aby si opravdu neublížili. Zajímavý je i způsob jejich obživy. Rádi si totiž kromě rostlinné stravy trochu zpestří svůj jídelníček i hmyzem nebo drobnými savci. Při svém životě v korunách stromů si tamaríni s oblibou pochutnají i na stromové míze, kterou ale musí z kůry nejdřív složitě získávat.

Po přednášce jsme se odebrali taky dovnitř pavilonu a pochopili jsme, proč se mu říká Malá Amazonie. Na chvilku jsme opravdu byli v džungli. Dojem ostatně dotvářejí nejen opičky, ale třeba nápaditá expozice brouků nebo pestrých, ale také smrtelně jedovatých žabek pralesniček a dalších tvorů. Vzhledem k tomu, že jsme byli tamaríny navštívit v červnu, začalo nás po nějaké době zmáhat úmorné vedro vevnitř i venku a přímo v pavilonu také pižmo ne nepodobné pánské šatně po tělocviku. Pomalu jsme se tedy s opičkami rozloučili a vydali se domů.

Jakožto ostřílení návštěvníci naší zoo jsme tak seznali, že se změny ubírají správným směrem a s takovou ji budeme navštěvovat ještě tak dlouho, dokud se nás u vstupu nebudou ptát, kde jsme nechali své potomky. I když jsme už totiž odrostlejší, vždycky se tam dobře bavíme.

Fotogalerie: http://mgo-sexta.rajce.idnes.cz/ZOO/

Fotografie a video

 

« Zpět