Místo školy do štoly

Putovní cíl: Cvičná štola Dolu Paskov detail »

Vyrazili jsme brzo, brzičko,
dřív než vyšlo sluníčko.
Směrem do Paskova jedeme,
autobusem se vezeme.
Těšíme se na cvičnou štolu.
Je to lepší než navštívit školu.
Na skupiny jsme se rozdělili a dovnitř vešli,
schody dolů jsme v pohodě sešli.
Viděli jsme různé stroje
a horníci měli zajímavé kroje.
Větrák strašně nahlas hučel,
až mi skoro žaludek kručel.
Prolezli jsme dlouhou šachtou,
na konci stál vozík s plachtou.
Jana, Lucka

Jednou nás náš milovaný třídní pan učitel zapojil do soutěže Po stopách OKD. První výlet byl do dolu Staříč u Paskova, kde jsme navštívili cvičnou štolu. Cvičná štola byla asi 5 metrů pod zemí a vypadalo to v ní jako v garáži. Všude byl svinčík, nepořádek. Zašpinil jsem si tam své bílé boty Nike. Proto si toho moc ze začátku exkurze nepamatuji, měl jsem moc starostí s čištěním svých zaprášených bot.
Ale potom, co nám ukázali v praxi poplašné zařízení, mi málem praskly ušní bubínky, avšak taky jsem si zazvonil, abych polekal zbytek našeho třídního kolektivu. Náš milý pan učitel neustále dokumentoval exkurzi, za což mu moc děkujeme, protože jsme rádi, že si díky fotkám aspoň něco zapamatujeme. Dále jsme se ve cvičné štole plazili po kolenou, jelikož opět náš milovaný učitel je veliký sportovec. Neměli jsme na výběr, zda jít či nejít úzkou, malou, ale ne moc dlouhou chodbičkou, která nás dovedla do zasedací místnosti, kde byla návštěvní kniha, do které jsme mohli něco napsat. Dále nás zaujalo, jak se těží uhlí, že se pomocí trhavin rozstřelí kus zdi a z toho, co spadne. se vytěží ona černá nebo hnědá tepelná surovina. Po konci exkurze jsme poděkovali panu průvodci za poučnou prohlídku.
Vítek

1.října jsme podnikli exkurzi v rámci soutěže „Po stopách OKD“. Jeli jsme na cvičnou štolu Dolu Staříč. Jakmile si pro nás přišel pan průvodce, šli jsme sice jen pět metrů pod zem, ale atmosféra byla stejná, jako bychom byli v opravdovém dole. Průvodce nám ukázal, jak se horníci do dolu dopravovali, jakou měli výstroj – např. kahan s vysílačem a osobním číslem, se kterým se pohybovali v dole, osobní dýchací přístroj atd. Seznámili jsme se s některými přístroji k rubání a transportu narubaného uhlí. Dokonce jsme lezli v 50 cm výšce a měli jsme co dělat, abychom se neušpinili. Být horníkem nebylo jednoduché. Je to velmi nebezpečné povolání.
Tomáš

Milý deníčku,
Se třídou jsme byli na zajímavém výletě. Pan učitel nás přihlásil do soutěže“ Po stopách OKD“, a proto jsme navštívili Cvičnou štolu ve Staříči. Přesto, že byla náramná zima, výlet jsme si užili. Pan průvodce nás seznámil s životem horníků v dole. Bylo to velmi poučné a zajímavé. Všichni jsme se shodli, že až dostudujeme základní školu, jestli ji dostudujeme!! , tak tam všichni budeme pracovat.
Barča, Šárka, Péťa

Fotografie a video

SOUTĚŽNÍ VIDEO

 

« Zpět