Orlovská poezie

Putovní cíl: Kostel Narození Panny Marie detail »

Výhledy počasí v rádiu slibují
po dlouhé době sluníčka jas,
výlet či procházku do hor či do polí
posílí – potěší jistě i nás.

Na kterou stranu však směřovat kroky?
Mapové listy vrší se na stole.
Bicyklem nejel jsem … to už jsou roky,
vydám se putovat pro změnu na kole.

Hned z rána s helmou a příslušně oblíknut,
začínám protáčet pedály kolové.
Dneska se projedu a trochu prohlídnu
copak je nového v městečku Orlové.

Náměstí klidné kdys městečka rušného
jakoby v vzpomínkách ospale dřímalo.
Co lidiček havířských z domečku každého
po trhu, po rynku kdysi tu běhalo.

Málokdo pomyslí na slávu zašlou,
dneska je z Orlové městečko moderní.
Nevzhledné baráky s fasádou omšelou
ve výstavní kusy rychle se promění.

Městečko jalo se k rozmachu velkému,
maličká ulička mění se v třídu.
Něco však chybí tu člověku každému -
místo, kde nalezne oázu klidu.

Je tady nádherně, slunce zde svítí
kostel se tyčí za radnicí starou,
po velkých schodech zkouším tam jíti
a všední starosti ihned jdou stranou.

Měl už i na mále, tento skvost Orlové,
ztrhnouti, zničiti chtěla jej temná moc.
Byly to modlitby, či děje náhodné,
že v úsvit nadějný zvrtla se černá noc?

Velkému chrámu popřáti zbývá jen,
by další století stále a zas
z ohromných věží každičký den
zazníval zvonů andělský hlas.

Fotografie a video

 

« Zpět