Ztraceni v Labyrintu

Putovní cíl: Labyrint detail »

Tak úplně na začátku jsme si ocitli v labyrintu myšlenek. Ptali jsme se sami sebe? Ptali jsme se mezi sebou navzájem? Který putovní cíl navštívíme jako druhý? Počasí bylo nerozhodné, sluníčku chvilku vykouklo zpoza mraku, a hned se za něj zase schovalo. My jsme byli nerozhodní. Už přijížděl autobus, nastoupili jsme a konečně přišla TA zásadní otázka pana řidiče: „Tak kam to bude, mládeži?“ Jedním dechem jsme vyhrkli: „No přece do labyrintu!“ A jeli jsme. Cesta to byla příjemná, všude kolem byla krásná příroda a malebné vesničky. Po příjezdu do obce Bělá, jsme hned vyrazili k druhému putovnímu cíli. Byl překrásný, na paloučku u lesa, vedle potůčku, pramene a léčebných bazénků. Sluníčko se rozhodlo také zůstat venku a kouknout na tu nádheru všude kolem. A my vstoupili do labyrintu. Pravda někteří si to štrádovali pevným krokem rovnou k cíli, labyrint nelabyrint. Ostatní ovšem poctivě krok za krokem, nebo kolečko za kolečkem se postupně propracovávali doprostřed. Pak jsme se posadili u bazénku s léčivou vodou. Jen pár odvážlivců se v ní i prošlo, protože byla sice léčivá, ale také hrozně studená. Povídali jsme si, hráli si a užívali nádherné dopoledne. A tak nějak samo se nám rozjasnilo, že hlavním cílem bylo být spolu a rozdávat si radost navzájem.

Fotografie a video

 

« Zpět